Ahoj, zasílám sérii reportů z letních kaprolovů. Konec léta se nesl v podobě několika brigád a také přípravy na, již druhý, ročník studia na střední škole. Takže proto až teď.
Jako první se pochlubím překrásným lyscem z měsíce června. Byl poslední školní víkend a já vyrazil na řeku Labe. V pátek a sobotu jsem byl „díky“dusnu a vysokým teplotám takřka bez záběru od kapra. Sobotní večer přišlo ale absolutní peklo. Během pár minut se mi nad hlavou ohýbaly stromy do pravého úhle, vítr hnal vlny proti proudu, bivak se mi začal plnit dešťovou vodou a já seděl svraštěle na lehátku a modlil se, aby už to bylo za mnou. Nejhorší zážitek od vody, který jsem zatím zažil. Ráno, po rozednění bylo kolem bivaku spousty spadaných větví, navátý písek, listí jako na podzim. Zkrátka křest nového Tempesta V2, jak má být!
Velkou výhodou tohoto letního tajfunu bylo to, že od ranního nahození jsem se nezastavil. Zdolával jsem kapra za kaprem. Ryby měly od 6 do 12kg. Za jedno ráno se podařil dokonce double. Pravým polednem záběry ustaly a já pomalu začal balit na odjezd domů. Ještě před touto nepěknou činností jsem přebil pruty z potápivých kuliček Extasy 24mm na plovoucí boilies, taktéž Extasy, v průměru 14mm.
Na popky se mohu kdykoli spolehnout! Během hodiny dostávám prudkou jízdu na pravý prut. Prut zvedám a cítím typické drhnutí vlasce o nějakou překážku na dně. Během sekundy se stalo to nejhorší.. Vytahuji zbytek přeříznutého šokáče 0,50 mm. Neváhám a po navázání všeho nového nahazuji zpět do míst, odkud přišel záběr. Zhruba po hodince dostávám opět padák.. Zase cítím tah od menší ryby a s ním i drhnutí. Ač zdolávám z jiného úhlu, stalo se to samé. Vytáhnu zbytek vlasce, kouknu na hodinky a zbývá cirka hodina, než pro mě přijede táta. Nedá mi to a vše znovu navazuji, jen s rozdílem, že přebiji na 0,70 mm šok a dám ho o 10 metrů více. Mířím do stejných míst, nahazuji, kontroluji návazec při letu, vše v pořádku, dopadá na hladinu, cítím klepnutí olova a dno... Povoluji vlasec, že na něho dám backlead... Když i ten ťukne o dno, nesu prut do vidliček. V tom mi prut něco bere z rukou a cívka mého technia se začne prudce roztáčet. Nechápal jsem... 10 sekund po náhozu a mám opět záběr!! Neuvěřitelný. Kapr se rozjíždí a bere si neuvěřitelné množství vlasce. Vlasec nestíhá prořezávat vodu a já pomalu začínám tušit, že mám prase. V tom vidím, jak z dálky jede přímo nad kapra stádo plachetnic. Když se kapr ukáže na hladině asi metr od přídě jedné z nich.. Neváhám a pouštím po vlasci druhý backlead a vše zcela povoluji. Nervy na dranc! Asi po minutě plachetnice odjely a já mohl opět dovinout. Kapr tam stále byl. V tom všechny plachetnice zastavily a její posádka se stala diváky tohoto cirkusu. Říkám si, že je to mohlo napadnout klidně o minutu dřív a ušetřit mě těch nervů.. Asi až po 20 minutách jsem ho dostal do podběráku a teprve tam zjistil, že je to lysec! V tom jsem si musel sednout do vody a opravdu si odpočinout. Stejně tak kapr. Srdce mi bylo a kolena se klepala. Po minutce relaxu jsem ho zvedl na podložku a v zádech slyšel aplaus ozývající se z plachetnic. Dobrej pocit. Kapra jsem rychle nafotil a udělal s ním video. Ve vodě si u mě ještě chvíli odpočíval a já se jím nenasytně kochal. Pak odplaval, zamával mi ocasem a já se vesele vydal balit.
Za Nikl Team - labský Ondra Rezek