V pracovních a školních dnech tohoto měsíce nám - přímo úměrně k povolené denní době lovu - nezbýval potřebný čas pro naši vášeň. Nebydlíme zase tak blízko řeky, proto jsme vše soustředili na víkendy, respektive adventní neděle. To, že jsme zvolili právě tento čas a tento úsek řeky, pro nás bylo jednoznačně šťastnou volbou.
Zažili jsme i adrenalinovější situace, kdy jsme za silných poryvů nárazového větru prchali zpod stromů. Všude kolem bivaku během chvilky padaly suché větve a my museli předčasně a ve vší opatrnosti balit. Mikymu jsem říkal, bezpečnost je na prvním místě, musíme! V tu chvíli těsně vedle něj spadla suchá a dost silná větev, která rychlost našeho balení ještě umocnila. Uff, vše dobře dopadlo, Mikyho jsem v mžiku doprovodil na bezpečné místo a dobalil zbytek výbavy sám. Neustále jsem pohledem do korun stromů jistil situaci pro případ úhybné reakce.. Jak se říká, stihli jsme opustit toto nebezpečné místo jen tak tak a na poslední chvíli. Při předčasné cestě k domovu jsme se zastavili za naším kamarádem, který rybařil několik km nad námi, a rekapitulovali jsme den. Miky mu s velkou radostí ukazoval fotky svých dvou úlovků, krásných říčních šupináčů, kteří mu přišli těsně před nečekanými a nebezpečnými poryvy. Jeden byl tmavý a druhý zlatavě zbarvený. Já jsem si u nabídnuté kávy naopak v hlavě přehrával krizovou situaci, kdy příroda během okamžiku ukázala svoji sílu.
Další adventní výprava nám totálně propršela a prosněžila, byla mlha a sychravo. Musím však konstatovat, že nám to vůbec nevadilo, jelikož ryby byly evidentně aktivní. Byl to kouzelný den, kdy na co sáhnete, to se vám podaří. Ještě dopoledne jsem dostal záběr a zdolal krásného, mohutného a vysokého lysce. Jeho zimní barvy byly úžasné, a když mi ho Miky podebíral, byl jsem v euforii. Přijel za námi kamarád, se kterým jsme se viděli u řeky minulý týden. Dobrou náladu a pobyt u vody jsme si užívali. Chvíli na to se rozjel Mikyho prut a při zdolávání dalšího parádního lysce jsem dostal opět záběr i já. „Pánové, tak to vypadá na pěkný double.“Prosincový „carpfishing“ přesáhl všechna naše očekávání. Luxus. Poděkovali jsme za fotodokumentaci a společně pustili tyto fešáky zpět do řeky. Do konce lovu jsme byli už bez ryby. Rozloučili jsme se a za intenzivního deště se sněhem vyjeli opatrně k domovu podělit se o zážitky se svými blízkými.
Všechny tyto ryby byly chyceny na velice jemné a kombinované návazce, o různých délkách. Jako návnadu i nástrahu jsme aplikovali boilies a boostrované pelety řady DevillKrill + Giganticu. Používali jsme více druhů a velikostí pop-up. Nejčastější volbou byl „panáček“ nebo samotná „popka“. Boilies jsme měli dlouhodobě naloženo ve food dipech a maximálně jsme těmto dvěma variantám věřili. Nechyběla ani PVA síťka s oblíbenými stick mixem.
Touto dobou jsme si s Mikym cestou domů říkali, že se jedná pravděpodobně o poslední výpravu roku 2016. Ovšem nevydrželi jsme a na Silvestra se opět vydali k řece. Výsledkem byla skutečná třešnička na dortíku v podání našeho malého osmiletého PÁNA..
Karel a Miky Houdkovi