Je tu začátek května, předpověď počasí nehlásí ideální, ale to mě neodradí a vyrážím na zajímavou svazovou vodu, kde jsem se rozhodl trávit tři noci.
Voda ještě není prohřátá. Ranní mrazíky, které panovaly celý minulý týden tomu nepomohly, aby se voda prohřála. Proto jsem nedával nějaké velké šance na mnoho záběrů. Rozhodl jsem se teda, že nebudu moc krmit. Na vytipované místo tedy putuje asi čtvrt kila předem zalitých pelet a boilie Kill Krill v Liquid Krillu ke každé montáži. První záběr na sebe nenechal dlouho čekat. Kolem 19h se na břeh podíval lysec s váhou 12.5 kg, kterému se zachtělo 18mm kuličky Krilla, obalené v pastě stejné příchutě.
Hodinu na to začal vytrvalý a nekonečný déšť, který ustal až druhý den v podvečer. Do té doby jsem byl bez záběru. Opět kolem sedmé hodiny se mi rozjel prut po druhé a na břehu mám podobného krasavce jako včera, lysce 12.4 kg
Po setmění stojím u prutů a poslouchám vodu, zda-li se mi na fleku neotáčí ryby. V tom náhle píííp, cívka navijáku se brutálně roztáčí. Hned po záseku je cítit pomalý, ale těžký tah. Po chvíli se ryba jen převaluje. Když jsem ji dostal do podběráku, nemohl jsem ji ani zvednout. Říkám si jooo, to je on, na kterého čekám. Po zvážení a odečtení tašky váha ukazuje 23.4 kg. Zůstávám v šoku. Prostě neuvěřitelné! Následuje pár fotek a rychlé, šetrné vrácení ryby, tam kam patří .
Další den se prudce oteplilo a já jsem zůstal bez záběru. Domů odjíždím velice spokojený a přemýšlím, kdy se opět vrátím.
S pozdravem Zdeněk „Maci“ Macek