Jak během léta využít čas na maximum?

Je pravda, že voda má v létě málo kyslíku, ryby často přes den nepřijímají potravu a bývají letargické. S trochou nadsázky se dá říct, že mnohdy čekám právě na noční rybolov nebo na brzké ráno, ale neznamená to, že se ryby nedají nachytat i za pravého poledne.

Lokalizace ryb

Tohle je asi ten nejdůležitější moment celé vycházky. Pro příklad - pískovna, na kterou chodím, je v podstatě klasický čtverec a od břehu prudce klesá do hloubky kolem deseti metrů, místy i více. Na jedné straně je poměrně výrazná mělčina, která je asi nejlepším vodítkem. Člověk si řekne, že právě tam ryba musí být. Ano, ryby tam opravdu jsou, ale neznamená to, že zde budou zároveň přijímat potravu. Navíc je tu faktor koupajících se lidí.

Znám mnoho revírů, kde právě tyto mělčiny fungují a ryby najíždějí do zakalené vody, kterou vytvářejí lidé při koupání. Já ale chodím na místo přímo naproti pláži – vypozoroval jsem, že ryby přes den lokalitou pouze projíždějí, zatímco v nočních a ranních hodinách se zde zdržují a aktivně krmí.

Netvrdím, že na každé vycházce nachytám hromadu ryb, to bych lhal sám sobě. Upřímně je těch neúspěšných vycházek více než těch úspěšných. Všichni ale moc dobře víme, že záleží i na mnoha dalších faktorech, aby byla ryba aktivní a měla chuť se krmit.

Tohle pravidlo neplatí jen na tomto revíru. Dobré je plánovat vycházky podle změn počasí – například když víme, že se má ochladit, přijít bouřka nebo déšť. S podobnými změnami přichází okysličení vody i změna tlaku, což může aktivitu ryb výrazně pozitivně ovlivnit. Osobně mi vždy fungovaly spíše dny před samotnou změnou počasí. Za mě jsou nejlepší dva dny před očekávanou změnou. Někdo říká, že nejlepší bývají dny po změně. Neříkám, že ne – i s tím mám dobré zkušenosti – ale nejvíce věřím právě období před změnou.

Suchý, namočený, rozpustný boilies, nebo partikl?

Všechny tyto možnosti využívám a důležitá je hlavně jedna věc – pokud vím, že budu podnikat několik vycházek za sebou, je určitě dobré chodit si místo předkrmovat. Nebojím se chodit klidně i týden dopředu, abych měl jistotu, že si ryby opravdu zvyknou na to, že na dně neustále něco leží. V případě předkrmování volím spíše kuličky přímo z pytlíku, většího průměru, které půlím napůl. Snažím se tím zamezit tomu, aby se mi boilies skutálelo po prudkém svahu dolů. Další věc, kterou jsem si oblíbil, je určitě něco drobného – řepka, kukuřice, peletky, tygří ořech a podobně. Právě ve fázi předkrmování potřebuji, aby mi vše vydrželo na dně co nejdéle. To mi zaručí půlky větších průměrů boilies a partikl, který zapadá do různých nerovností mezi kameny, a tím pádem tam zůstane déle. Minimálně tím docílím toho, že tam ryba bude delší dobu „šmejdit“ a zvykne si na to, že zde vždy něco najde.

Co se týče množství krmení, tak krmím opravdu poctivě a kolikrát jsem schopný na jeden zákrm použít i pět kilogramů krmení. Někdy se mi už při příchodu na první vycházku stalo, že byla přímo na mém místě podkalená voda, a já hned věděl, že místo je dobře rozjeté. V této fázi už volím i rozpustné boilies menšího průměru nebo předmáčené půlky Ready boilies, které dávkuji spíše po záběru nebo jen v menším množství. Dost opomíjenou ingrediencí je právě zmiňovaná spařená řepka, kterou mám vždy u sebe a jen tak ji rozházím po lovném místě. Někdo si řekne, že si tím zbytečně přitáhnu bílou rybu. Ano, na některých revírech bych to opravdu nedoporučoval, ale konkrétně na této pískovně je minimum cejnů a dalších ryb, které by mi dělaly problémy, takže si to můžu dovolit. Díky tomu, jak je řepka drobná, donutím kapry, aby potravu aktivně hledali a zdrželi se na místě co nejdéle.

Samotná kulička, pop-up, nebo panáček?

Jedna nenápadná malá kulička balancující nade dnem? Nejradši lovím na samostatné pop-up nástrahy, které mi opravdu fungují skvěle. V podstatě řeším jen to, jakou zvolím barvu. Nejvíce mi funguje oranžová, bílá nebo růžová a příchuť dané barvy upřímně řeším málokdy. Je to naprosto dokonalá zbraň na opatrnější kapry nebo ve chvíli, kdy jsou ryby letargické a příliš se nekrmí. Už kolikrát mi jedna 16 mm plovka zachránila krátkou i dlouhou vycházku. Navíc je to takový průzkumník, který zjistí, jestli mám na místě ryby aktivní.

Samozřejmě používám i klasické single kuličky, ale vždy volím verzi Criticals nebo jinak neutrálně vyvážené nástrahy. Nadlehčené nástrahy mají svůj smysl a myslím si, že každý může potvrdit, že tohle prostě funguje.

Další věc, kterou rád používám, jsou malé panáčky. Většinou používám boilies o průměru 18 mm a k tomu malou 10 mm popku. Jednu single kuličku nebo panáčka mám vždy na jednom prutu a na druhém mám připravenou plovku. Když bych se měl zamyslet nad tím, jaké příchutě mi v létě fungují nejlépe, tak to bude mango, pepř a z Ready boilies většinou krillové řady.

Jaký návazec?

Pamatuji si dobu, kdy začínal být populární návazec Ronnie Rig. Někteří se mu smáli a jiní si ho okamžitě zamilovali. Já patřil k lidem, kteří ho začali hned používat, hlavně při lovu na samotné pop-up nástrahy. Ronnie Rig patří k mým nejoblíbenějším návazcům a obvykle ho mívám na obou prutech. Samozřejmě na single kuličky nebo panáčky používám úplně jiný typ návazce, a to kombinovaný Slip-D Rig. Nejsem typ rybáře, který má na každý revír jiný návazec, takže si v podstatě vystačím pouze se dvěma variantami. Když jsem na výše zmíněné pískovně začínal chytat, používal jsem Ronnie Rig pouze během dne a na noc jsem nasazoval Slip-D Rig, většinou s malým panáčkem. Nevím proč, ale tehdy jsem Ronnie Rigu a samotné plovce během nočních hodin příliš nevěřil. Jednou, když jsem už několikátou noc po sobě nemohl docílit žádného záběru, jsem prostě nechal na obou prutech Ronnie Rig. Nevím, jestli to byla náhoda, nebo to bylo právě tím návazcem, ale hned tu noc jsem podebral několik krásných ryb. Od té doby už pravidelně nechávám na jednom prutu samotnou plovku na Ronnie Rigu a často se stává, že je v porovnání se Slip-D Rigem mnohem aktivnější.

Správně umístěné montáže

Další důležitý bod je správné umístění montáží během letního období a pro příklad se opět vrátím na zmíněnou pískovnu. Na mém místě se táhne poměrně prudký svah od břehu až do hloubky. Konkrétně zde mám maximálně okolo osmi metrů, kde se dno začíná postupně narovnávat. Míst, kudy mohou ryby proplouvat, je spousta, ale opět je to hlavně o tom vypozorovat situaci v daném období a podle toho se přizpůsobit. Když jsem chodil na pár hodin třeba jen přes den, vždy jsem jeden prut pokládal pár metrů od břehu, přibližně do třímetrové hloubky. Často jsem si všímal, že se ryby pohybují těsně kolem břehu, někdy třeba i v padesáti centimetrech vody, nebo jsou schované pod větvemi kousek od břehu. Přesně tato místa mi fungovala za denního světla a během tropických teplot, kdy se venku téměř nedalo fungovat. Montáže jsem pokládal opravdu jen kousek od břehu a snažil jsem se na místě pohybovat co nejtišeji. V noci to ale bylo přesně naopak – ryby se pohybovaly ve větších hloubkách a také se tu krmily. Nejvíce jsem využíval právě rozhraní, kde končí prudký svah a začínala rovnější část dna. Jak už to bývá i na jiných revírech, právě tyto partie bývají měkčí a často se zde drží i nějaký nános přirozené potravy a ani tady tomu nebylo jinak. Takže jedním prutem chytám doslova „pod nohama“ a druhým prutem většinou zkouším jiné hloubky, nejčastěji kolem pěti až šesti metrů. V této hloubce je strašně důležité udržet návnadu na místě, a právě proto boilies půlím.

Hodně využívám i distanční tyče, na kterých mám přesně odměřené vzdálenosti, takže dokážu nahazovat stále do stejných hloubek a na stejná místa. Kolikrát mi přišlo, že když jsem tuto rutinu před nahozením neudělal, záběr prostě nepřišel.

Je důležité trávit čas u vody, pozorovat dění kolem sebe a umět se přizpůsobit aktuálním podmínkám. To, že se občas nedaří, ještě nic neznamená — rybařina je hlavně o trpělivosti, přemýšlení a neustálém zkoušení nových věcí. Někdy je navíc dobré nebát se odlišit od ostatních. Když ostatní hodně krmí, já často volím menší množství a když je voda plná rybářů, snažím se nahazovat na místa, kam by to většinu lidí ani nenapadlo.

S pozdravem, Lukáš Gažák (and_then_carp)