Změna je život

Při dlouhých zimních večerech jsem studoval zahraniční videa se zaměřením na lov kaprů na stojatých vodách s pomocí pop-up nástrahy, a natolik mě tento způsob lovu ovlivnil, že než jsem se stihnul rozkoukat, najednou jsem měl nadělané návazce, vymyšlené montáže i taktiku a už jsem se viděl někde u vody. No jo, ale pochybuji, že s takovou taktikou, kterou jsem měl vymyšlenou, budu na řece úspěšný. Volba tedy byla více než jasná: Chce to opravdu změnu! A když změnu, tak kompletní. Sedl jsem si k počítači, zadal mapy a hledal nějakou lokalitu, která by pro mě byla něčím zajímavá, zároveň nová ale hlavně neokoukaná. Hledal jsem novou výzvu. Potřeboval jsem najít revír, který neznám a kde mohu zkoušet něco, co je pro mě nové. K tomu mi navíc pomohla i situace, kdy jsem nemohl chytat na řece. Volba tedy byla jasná. Jede se na stoják zkoušet nová taktika! Do karet mi hrála navíc i slunečná obloha, která mi, jak se později ukázalo, funguje při lovu s plovoucí nástrahou jako sladká limonáda na vosu.

Mohl jsem se sice držet staré ověřené klasiky a jít takzvaně na jistotu, ale cosi mě hnalo vpřed vstříc novému poznání. K celé této akci mě tak trochu popravdě hnala minulost. Proč sem pletu minulost? Co to má společného se změnou mé taktiky? Tak pozorně čtěte dále: Přestanu kouřit, omezím alkohol, začnu chodit do posilovny, začnu se učit angličtinu. Že je Vám to nějak povědomé? Tak to jsem se s největší pravděpodobností trefil do jednoho z mnoha novoročních předsevzetí, které si dáváme každý rok! Abych se nemusel na konci roku ale stydět za to, že jsem to zase nedodržel, dal jsem si pro tento rok předsevzetí, které bylo reálné, splnitelné a přitom tak obyčejné. Budu se, alespoň nějakou část sezony, věnovat lovu kaprů se samotnou pop-up nástrahou. Nic netrvá věčně a tak konečně stojím na břehu stojaté vody, o kterém jsem z minulosti věděl, že existuje, ale nikdy před tím jsem na něm nechytal. Dle informací kapři spolupracovali a i nějaký ten větší jedinec se ulovil - nutno podotknout, že klasickou formou lovu na položenou. Boilie zde sice kapři znají, možná i v prezentaci na panáčka, ale pochybuji, že zde někdy někdo použil samotné plovoucí boilie. Tak trochu jsem vsázel všechno na jednu kartu, a pořád jsem se si v hlavě promítal, jak asi budou kapři reagovat na cosi plovoucího. Byl jsem tedy velmi natěšený a plný očekávání, jak celá tato akce dopadne. 

Taktika ale byla zcela jasná: lov s pop-up nástrahou!!! Pro tento lov jsem jako nástrahu použil 14mm pop-up boilie Pineapple dream od Karla Nikla, které se díky přirozenému pohybu vznášelo na obratlíku na háčku Centurion 2000 ATS vel. 6 s červem Mouthsnagger Shorty black – vše od firmy Carp´R´Us. Tuto nástrahu jsem prezentoval nějakých 5 cm nade dnem. Pro mě to byla zcela nová montáž, na kterou jsem nikdy předtím nechytal. Pevně jsem ale věřil tomu, že to bude fungovat a nějaký úlovek se mi povede dostat až před objektiv fotoaparátu. Při této výpravě jsem krmil pouze peletami, které jsem přelil boosterem KN s příchutí Devill Krill. Pelety jsem nechal pro velkou atraktivitu cca 30 minut nasáknout a mezitím jsem si připravil a nahodil oba pruty. Jak jsem již zmínil, krmil jsem pouze naboosterovanými peletami, které jsem házel do vody krmnou lopatkou a vzhledem k tomu, že nešlo o žádnou dálku, ale pouze o odhozovou vzdálenost, měl jsem oba pruty nahozeny tzv. pod nohama. Tato taktika byla zároveň cílená, protože když jsem na tomto stojatém revíru sledoval okolní rybáře, každá montáž směřovala do středu této lokality. Chytat s davem se mi opravdu nechtělo, proto jsem zvolil opačnou taktiku. Očekával jsem, že se budou kapři spíše zdržovat poblíž břehu, kde mají klid. Další výhodou bylo, že sluníčko po celou dobu lovu svítilo na můj břeh a tak jsem očekával, že se sem budou kapři najíždět ohřívat. Dalším esem v mých kartách byl i fakt, že jsem chytal z málo navštěvovaného břehu, který je přístupný pouze pěšky. Většinu místních dlouhá chůze kolem vody odradí a tak raději jezdí autem po břehu na protější stranu, kam mohou najet až k vodě. Nahozeno jsem tedy již měl, zakrmeno taktéž. Nyní již stačilo netrpělivě sledovat pruty, který z nich se rozjede jako první. První záběr na sebe sice nechal nějakou dobu čekat a já už mezi tím pomalu litoval, že zkouším něco, s čím nemám zkušenosti, ale ve chvíli, kdy přišel první záběr, druhý, třetí, čtvrtý… sedmý, osmý… Bylo už jasné, že taktiku jsem zvolil správnou a kaprům se trefil do chuti.

Zažil jsem při vycházkách opakovaně neuvěřitelnou sérii záběrů od pěkných ryb. Jak jsem popsal v následujících řádkách, místní posílají pod tlakem své montáže na střed revíru. Neříkám, že se jim záběrů nedostávalo, ale velikost ryb byla spíše podprůměrná, i když na daný revír asi běžná. Já si ale jel pěkně tu svou strategii u břehu po celou dobu a díky tomu se mi dařilo chytat kapry pěkné, ne-li dokonce velmi uspokojující kategorie. Abych udržel kapry na místě, po každém záběru jsem okamžitě dokrmoval několik hrstí naboosterovaných pelet. Chtěl jsem tak vždy vytěžit z mého lovného místa naprosté maximum. Tolik let jsem plánoval lov na samotnou plovoucí nástrahu, až to konečně vyšlo. Chtělo to pouze udělat změnu. Kaprům se má prezentace nástrahy líbila a očividně i chutnala. Člověk prostě musí vždy věřit tomu, co dělá. Já se dlouhé roky věnuji lovu kaprů na řece. Vždy věřím tomu, že udělám nějaký ten záběr. Vždy věřím tomu, že nástraha, kterou kaprům prezentuji je ta pravá, že je ve správný čas na správném místě. Pokud půjdu k vodě s myšlenkou, že si s něčím nejsem jistý, nikdy úspěchu nedocílím. Po letech zkušeností u vody prostě věřím tomu, co dělám, a úspěchy mluví za vše. Tentokrát jsem věřil na změnu, úplně změnil taktiku, lokalitu a prezentaci nástrahy. 

Pár výprav jsem takto věnoval pouze a cíleně pop-up nástrahám. Nachytal jsem velmi uspokojivé množství kaprů. Měl jsem radost z každého úlovku a lov jsem si vždy náležitě užíval a zdolával kapry i v době, kdy to údajně nebralo. U vody jsem zažil krásné chvíle. Celá tato akce mě posunula zase o něco dále, tedy alespoň pokud jde o získání nových zkušeností. Pevně věřím tomu, že kdybych chytal na potápivé boilie, neměl bych na kontě tolik záběrů. Navíc pevně věřím tomu, že za celým úspěchem, kromě správné volby prezentované nástrahy, stála i slunečná obloha. Vypozoroval jsem totiž, že ve chvíli, kdy se obloha na nějaký ten čas zatáhla, záběry ustaly. Ale ve chvíli, kdy se opět sluníčko vyklubalo zpoza mraku, záběr na sebe nenechal dlouho čekat.

Kromě nových zkušeností mi zůstalo na památku mnoho fotek a nespočet zážitků. Největším z nich je vzpomínka na jeden malý, ale nenápadný záběr, který jsem úspěšně proměnil a následujících 15 minut se divil, cože to vlastně zdolávám. Hlavou ,,to´´ neškubalo, šlo ,,to´´ pomalu ke břehu, žádné rychlé výpady, tedy pouze klasické přitahování velkého ,,čehosi´´ ke břehu. Bylo jasné, že nepůjde o nic malého, což se mi potvrdilo ve chvíli, kdy se na hladině ukázalo tělo velikého šupináče. Tady už bylo zcela jasné, s kým mám tu čest. Podebírám ,,toto´´ monstrum, pokládám ho na podložku a od parťáka, který mi na této vodě dělal společnost a má přehled o dění na tomto revíru, slyším pouze jediné: Ulovil jsi jednu z TOP ryb tohoto revíru. Emoce pracují v plné síle a tak se raduji z velikého šupináče uloveného na samotnou pop-up nástrahu. Úlovek šupináče 90cm 16kg beru jako naprosté uspokojení kaprařovi touhy – zvláště tehdy, když jsem zkoušel něco nového a na nové lokalitě. Stačilo jen věřit tomu, co jsem dělal, a úspěch se zaslouženě dostavil. 

Buďte sami sebou, věřte tomu, co děláte a nebojte se experimentovat.

Za Nikl team Matěj Šole