Letní ródeo (příběh první)

Letní ródeo příběh první

První červencový týden přímo vybízel k letním radovánkám. Rtuť v teploměru dosahovala závratných čísel a já, na rozdíl od rekreujících se dovolenkářů, tomuto lákadlu odolal. I když ne tak úplně… S plně naloženým autem a se svou přítelkyní na sedadle spolujezdce jsem se svižným tempem blížil vstříc novým zážitkům na břehu tajemné svazové pískovny.

I když letní období není nejlepší pro lov těch největší kaprů, šance přeci umírá poslední. Vzhledem k tomu, že se mnou jela i má přítelkyně, považoval jsem zprvu tento lov za příjemný relax. Který by mohl být zpestřen ulovením pěkného kapra. Navíc už jsem opravdu potřeboval rybářskou změnu. Celou sezonu jsem se totiž soustředil na zcela odlišný způsob lovu. Nejčastěji vyjíždím na kapry pouze na noc, krčím se v křoví a za prvních ranních paprsků balím, abych se stihl včas dostat do práce.

Na vytipované lokalitě jsem nikdy předtím nechytal. Měl jsem k dispozici pouze hrstku informací o obsádce. Vše co jsem věděl, bylo, že by se zde mělo nacházet pár statných mohykánů, kteří díky své obezřetnosti a notné dávce štěstí přežili nájezdy masařů a „převažečů“.

Už při prvním pohledu na vodu mi bylo jasné, že jsem objevil ráj. Ráj, který mě uspokoj, i kdybych se záběru od kapra vůbec nedočkal. Průzračná voda zarostlá vodními travinami, množství škeblí, slávek a raků… Prostě pastva pro rybářovy oči.

Volba lovných míst a strategie

První průzkum dna ukázal, že je opravdu hodně členité. Všude samá lavice, prohlubně, kosy a všudypřítomná tráva dosahující od 20ti centimetrů na některých místech až k hladině.

Po zmapování nezbývalo nic jiného, než vymyslet rozumnou taktiku a vše správně nachystat. Stačil by jeden neuvážený krok a moje lovná místa by mohla být pokažená. Vzhledem k členitosti revíru jsem tu měl ale tolik možností, že jsem se rozhodl označit šest různých lovných míst, která se nacházela v odlišných hloubkách s různou strukturou a složením dna. I provnadění vybraných míst jsem provedl různými způsoby. V praxi to znamenalo, že jsem někde naházel boilies „na hromadu“, jinde jsem naopak rozkrmil řídce větší plochu. Krmil jsem na lavicích, na jejich hranách, pod lavicemi, na čistém dně a také přímo v travinách. Ani boilies jsem nepoužil všude stejné. Krmil jsem mými favority – a sice 3XL a C4. Na některých místech čerstvými kuličkami, jinde zase vymáčeným a vyčichlým boiliesem.

Nejdůležitější na neznámé lokalitě bylo co nejrychleji udělat záběr od kapra, od kterého bych se mohl pro začátek odpíchnout. To bylo pro mě moc důležité. Utvořit si představu, kde kapři přijímají potravu, v jaké hloubce a za jakých podmínek. Tuto taktiku praktikuji na většině svých delších výprav.

První záběr přišel hned první den. Byl to však pouze cejn. Přišel z nejvíce prokrmeného místa v největší hloubce pod lavicí. Na tomto místě jsem nakrmil asi 4kg vyschlého 24mm boilies a 5kg řepky. Pravděpodobně díky řepce jsem přilákal i cejny. To mi ale vůbec nevadilo. Bílá ryba často rozruchem na krmném místě přiláká kapry. Po prvním kapřím záběru je ale nutné přizpůsobit krmení pouze pro kapry, abychom se drobných rybek zbavili. Alespoň mně tato taktika funguje výborně.

První kontakt

Druhý den v noci přišel další záběr. Tentokrát však krásná plynulá jízda. Bylo to na prut, na který přišel předešlý den záběr od cejna. Tentokrát však na vyschlou 30mm C4. Proto jsem nasedl do člunu a pomalu se blížil k místu, kde kapr zabral. Cestou k rybě jsem musel několikrát rukou vytrhat vlasec z vodních travin. Po chvíli už jsem už ale konečně byl nad kaprem a také jsem ho poprvé v průzračné vodě zahlédl. Byl to krásný mohutný lysec. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Jen jsem doufal, že kapra neztratím. Byla to opravdu nádherná ryba. Pár chvil na to se nad kaprem zavřela síť mého podběráku a mě bylo naprosto jasné, že je to jedna z mých nejhezčích ryb. U ocasní ploutve měl kapr několik 9-ti centimetrových šupin. Opravdu fantastická ryba s váhou 17,10kg. Kapra jsem opatrně zasakoval pro ranní focení (i když sakuji opravdu výjimečně) a šel spát.

Kapr ráno po pár rychlých fotkách spokojeně odplaval do hloubky a já čekal další akce. Bohužel se však nic nedělo. V podvečer jsem jel opět přikrmit na všechna místa, i když z těchto míst záběr nepřišel. Věřil jsem, že krmením kapry přilákám. Byl jsem rozhodnutý, že tímto způsobem budu pokračovat až do konce výpravy a všechna tato místa budu postupně prochytávat. Některá místa jsem krmil dokonce dvakrát denně. Na jiných místech jsem pouze krmil, ale nechytal. Své montáže jsem tam poté umisťoval až po dvou dnech, kdy v tato místa měli kapři větší důvěru díky maximálnímu klidu.

Když jsem objevil kapří stezky, měl jsem prakticky vyhráno. Tyto místa kapři navštěvovali vždy v pravidelnou hodinu. Z jednoho místa přišel jeden záběr denně a to bylo vše. Vždy v určitou hodinu. Stačilo prut na toto místo umístit pár hodin před touto dobou a ve zbývajícím čase s tímto prutem zkoušet vyhledat další produktivní místa. Tento způsob rybolovu je však velmi vyčerpávající. Na druhou stranu ale někdy nečekaně efektivní.

Kvůli ostrým hranám lavic a velkému množství trav a škeblí bylo jakékoliv zdolávání kapra ze břehu naprosto nemyslitelné. Riziko ztráty úlovku bylo příliš vysoké na to, abych ho riskoval. Po každém záběru jsem skočil do člunu a zdolával z něj.

Sestavení udice do specifických podmínek

Díky těmto podmínkám jsem na všechny své navijáky namotal 100m silného vlasce o průměru 0,50mm, na který jsem navazoval téměř neviditelný 1,5m dlouhý kus čirého vlasce Leon Hoogendijk Millenium HEAD LINE. Nad tento 1,5m dlouhý nástavec umisťuji ještě 20g olůvko, které zajistí, že koncová část mojí sestavy bude dokonale kopírovat dno a tím bude pro kapry nenápadná.

Jako hlavní zátěž používám 500g kámen připevněný k bezpečnostní závěsce Carp´ R´Us Safety Clips. Tato montáž je pravděpodobně jediná svého druhu, která je pro kapry naprosto bezpečná. V případě utržení kapr netahá několik metrů utrženého vlasce, ale pouze koncový návazec!!! Díky tomu se nikde nezamotá a následně neuhyne. Navíc je tato montáž maximálně spolehlivá co se týče odpadávání zátěže.

Návazce jsem používal kombinované a to z fluorocarbonových nástavců 360“ SIZE 11 RING SWIVEL STICK RIG BOOM a pletené šňůrky Arma-Kord 50lbs a háčků Longshank Nailer vel. 6. Jsem asi jeden z mála kaprařů co se rozhodli vyzkoušet funkci 360“ návazce. Mě se ale osvědčuje naprosto spolehlivě a rychle se stal mou nejpoužívanější sestavou.

V poslední době jsem si také velice oblíbil permanentní zarážky GIZMO QUICK HAIR STOPS, které stačí jednou navázat na vlas a poté vždy pouze natočit do fixovací polohy.

Rybařina z říše snů

To, co jsem zažíval třetí noc bylo jako z říše snů. Kromě toho, že jsem se vůbec nevyspal jsem navíc zažil opravdový kapří koncert, který utichl až s rozedněním. První záběr přišel už kolem 23. hodiny. Přišel z místa, odkud jsem vytáhl prvního lysce. Tentokrát jsem v temné noci podebral statného šupináče 97cm dlouhého a 17,5kg těžkého.

Jelikož to byla druhá velká ryba z tohoto místa, začal jsem přemýšlet, jestli by nebylo vhodné sem umístit i druhý prut. Bál jsem se, že kapři díky většímu ruchu na vodě a dvěma vlascům prokouknou lest a přestanou se zde krmit. Chtěl jsem však zdvojnásobit šanci na úspěch, a proto jsem zariskoval. Udělal jsem vše pro to, aby mé vlasce kapry nerušily a také jsem zavážel oba pruty najednou, abych eliminoval ruch na klidné hladině. Po chvíli bylo vše hotovo. Jeden prut v hloubce 4,5m a druhý ve třech metrech. A světe div se, záběry začaly chodit na oba pruty. Po zdolání jednoho kapra jsem čekal, až přijde záběr i na druhý, abych mohl vyvést oba pruty zpět a vyvarovat se tak dvojnásobnému ruchu.

Byla to opravdu noc snů. Záběry chodily zhruba v 45ti minutových intervalech, někdy ale i dříve. Po každém záběru jsem dokrmil zhruba 1kg boilies na větší plochu, aby se kapři na místě zdrželi déle.

Tuto noc jsem tedy vytáhl šupináče 17,5kg, 15,10kg, 13,30kg, 4 kapry kolem 12ti kilogramů, které jsem vypínal hned u člunu, dva menší šupináče a jednoho lysce 9kg. Venku se už pomalu rozednívalo a já ještě nezamhouřil ani oko. Byl jsem úplně mimo. Přítelkyně také téměř nespala. V pološeru na mě udiveně koukala a se slovy: „Ať už to tady nepípá“, sladce usnula. Já jsem si přeci jenom sedl ven k prutům a užíval si ten krásný pocit vítězství, pozoroval probouzející se přírodu a neustále dokola si v mysli přehrával ty nádherné okamžiky, které jsem v noci prožil.

V tu chvíli se mírně zaklepala špička prutu a už to zase jelo. Znovu na vodu za kaprem, kde následoval krásný souboj, na jehož konci se mi v podběráku válel lysec 17,2kg. Chvíli jsem nechápal, co se mi vůbec podařilo. Za tak krátkou dobu jsem ulovit tři kapry nad sedmnáct kilogramů. Nemohl jsem tomu uvěřit.

Potenciál úspěšného místa vyčerpán

Rychle jsem zavezl prut zpět a vyčerpáním padl na lehátko. Do minuty jsem usnul jako batole a nebýt ostrých slunečních paprsků, spal bych snad až do noci. Dlouho do večera jsem pak přemýšlel nad tím, co se v noci odehrávalo a zároveň jsem se těšil na noc nadcházející. A skutečně. Třetí noc byla na záběry také bohatá. Chytil jsem z tohoto místa mnoho kaprů.

---

Zajímavé bylo, že třetí noc byla poslední, kdy jsem dostával záběry z tohoto dva dny produktivního místa. Myslím, že kapři jednoduše prokoukli, že jim v tomto místě hrozí nebezpečí a začali se mu vyhýbat. Do konce výpravy mi z tohoto místa už žádný záběr nepřišel. Naopak mi začaly chodit záběry z nejmělčího místa, přímo z vrcholku lavice. Bylo to místo, kde jsem tři dny vnadil, ale montáže jsem tam neumístil. Kapři se zde mohli v klidu krmit a získali tak k nabízenému boilies maximální důvěru.

A právě v tento okamžik nastal první problém.

Vlasec vede přes ostrou lavici

Jelikož se toto místo nacházelo v mělké vodě a vlasec vedl přes vrcholek lavice, podvodními rostlinami a určitě i přes nějaký trs ostrých sláviček, hned první kapr mi montáž uřízl. Než jsem stihl přiběhnout k prutu, bylo po všem. Kdyby tu neplavali koupající se lidé a hladinu nebrázdili surfaři, natáhl bych vlasec přes vodící vidličky na hladině. Ale to nešlo. Proto jsem vlasec po umístění montáže co nejvíce povolil, aby nedošlo k okamžitému uříznutí. Po dalším záběru jsem se vydal za kaprem s úplně povoleným vlascem a pouze pomalu domotával. Bohužel se mi vlasec zamotal do ostrých vodních travin tolik, že se nakonec uřízl. Byl jsem hodně naštvaný. Především jsem myslel na kapra jak se s touto situací vypořádá. Takové situace mě opravdu děsí. Naštěstí jsem chytal se zmiňovanými závěskami Carp ´R´ Us, které zabezpečily, že se kapr utrženého vlasce bez problému zbavil.

Při třetím záběru z tohoto místa jsem úplně odklopil překlapěč navijáku a vyrazil na vodu. Vlasec jsem začal namotávat až v bezpečné vzdálenosti od travin. A to byla správná cesta. Po krásném boji jsem podebral šupináče 15kg a v rozmezí dalších čtyřiceti osmi hodin lysce 15,5kg a šupináče 16kg.

Do odjezdu mi zbýval pouze den, a proto jsem vyzkoušel zavést prut na nejmělčí místo lavice, které se nacházelo v hloubce 1,5m. I toto místo leželo na kapří cestě a do odjezdu se mi z něj podařilo zdolat kapry 14,9kg a 15,9kg.

Těmito kapry jsem zakončil naprosto fantastické chytání, při kterém jsem posbíral mnoho cenných zkušeností a hlavně prožil spoustu neopakovatelných zážitků.

Bezpečné shledání s utrženým kaprem

Při další výpravě na tuto pískovnu jsem se znovu setkal s kaprem, kterého jsem při minulé výpravě utrhl. Bezpečnostní závěska zafungovala na 100% a kapr měl v tlamce jen můj návazec.

Díky funkčnosti tohoto systému tak kapr naprosto ve zdraví a bez stresu přežil. Tímto bych na Vás chtěl apelovat, abyste při svých výpravách za kapry brali ohled na bezpečnost ryb a používali pouze systémy, které v případě utržení dají rybě šanci přežít. I takovýmto myšlením můžeme ochránit populaci trofejních ryb v našich revírech. O této výpravě, při které jsem mimo jiné zdolal spoustu dalších kaprů a prožil méně příjemné zážitky s místními obyvateli, Vás budu informovat v některém z dalších čísel Carp Webu.

Tak někdy u vody…
Jirka „Scopex“ Majer