Není to tak dávno, co jsem se po dlouhé době vydal na svou domovskou vodu, zavzpomínat na staré časy. Dlouho jsem kolem této vody chodil a vzpomínal, jak jsem jako malý trávil čas s plavačkovým prutem a cílil na místní perlíny a líny. Byli to krásné časy, na které si vždy rád vzpomenu.
|
|
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že jsem měl na lov poměrně dost času, nespěchal jsem. Krátké rozhovory s místními rybáři, které jsem znal ještě jako malý kluk, mi napověděli, do kterých částí jezera bych se měl ubírat. Moje rozhodnutí nakonec potvrdilo i několik kaprů, kteří jakoby se přede mnou chtěli svými výskoky ukázat v celé kráse. Pro tenhle lov jsem měl vymyšlenou úplně jinou taktiku, než obvykle. Z mělké zátoky, v které nebylo víc než metr a půl vody se dno rychle svažovalo až do zhruba desíti metrů. Právě tento tvrdý svah byl místem, kde kapři vyjížděli z mělčin pro krmení. Rozhodl jsem se pro tento krát použít jenom předmočené boilies 68, které jsem na lovné místo dopravil pomocí kobry Carbon Sky Sword MKII. Na první zákrm jsem do prostoru rozkrmil zhruba 10 kg kuliček. Cílem bylo pokrýt jak mělkou část, ve které kapři narazí na několik atraktivních kuliček, tak i hloubku, do které se při troše štěstí přijdou krmit.
|
|
|
|
|
|
Svoje montáže jsem následně nahodil jak do hloubky tak do svažující se mělčiny. Návazce osazené Criticalskami a panáčkem s bílou plovkou 68 pod Centurionom ATS č.2 a dlouhým mouthsnaggerem byli připraveny na záběr. Taktika fungovala víc než skvěle a již v první den jsem dostal do podběráku bez mála 20 ryb. Všichni kapři byli krásně zdravý a při síle. Ale nebyli to žádní místní mohykáni. Lehká změna taktiky a masivní zákrm do mělčiny ale rychle změnil pravidla hry. Malý kapři se přesunuli z hloubky do mělkých partií, kde se spolehlivě krmili na 24mm 68ce. Montáže v hloubce tak zůstali bez krmení, čekajíc na větší rybu. Rozruch vyvolaný menšími rybami na mělčině a občas zkutálená kulička v hloubce fungovali jako pozvánka pro pořádné ryby a po několika hodinách čekání mi moje úsilí začalo přinášet ovoce. První vlašťovkou byl luxusní šupík kolem 18kg. Zhruba hodinu od jeho puštění jsem si všil že se můj prut divně prohýbá na hrazdě. A nebylo se čemu divit. V tom všem spěchu jsem zapomněl zapnout hlásič, který by teď zaznamenal záběr.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V první chvíli po podebrání jsem si myslel, že jde opět o toho samého šupíka, ale váha ukázala že jsem se pletl. Tenhle pašík o váze 21kg mě naplnil důvěrou a pocitem, že tohle nebude konec. Další den jsem se opět bavil lovem menších ryb a neustále přikrmoval dalšími a dalšími kilogramy 68ky. Věděl jsem, že takováhle aktivita musí zaujat i ty největší kapry. Lehký déšť prokysličil vodu a já věřil že další série záběrů na sebe nenechá dlouho čekat. A taky že ne. Z lehkého rozjímání mě vytrhla jízda na oba pruty. Jeden prut v ruce, druhý mezi koleny a já komicky v polo dopředu snažíc se zdolat oba kapry. Bohužel mi jeden po malé chvíli padá u břehu a druhý těsně před podběrákem. Na mé štěstí jsem dostal druhou šanci ve chvíli, kdy se u mně zastavuje náhodný kolemjdoucí. Razantní jízda na oba pruty nás oba překvapuje a s jeho pomocí se mi daří zdolat dva opravdové klenoty o váze 19 a 28,6kg.
|
|
|
|
|
|
Do konce své výpravy jsem chytal už jen menší kapry no ani to mi vůbec nevadilo. Během několika dní se mi povedlo zdolat 9 kaprů mezi 20 kg - 28,6kg, nezpočet ryb mezi 15 – 19kg, ulovit několik ryb více krát za sebou, jako například tohoto luxusního KOI kapra, zaznamenat několik záběrů na oba pruty naraz a zkrmit přibližně 70 kg 24 mm boilies 68, které kaprům opravdu chutnalo.
Za Nikl tým Slovinsko - Blaž Mikuž