Nastal podzim a sním přišli také první mrazivé noci. Měl jsem pocit, že zima společně s koncem sezóny tu bude raz dva. Celý rok jsem kaprům kvůli mé pracovní vytíženosti moc nedal, podnikl jsem pouze několik přes nočních výprav. Volné dny a víkendy jsem využíval k trénování s feedrem, také jsem se vydal na několik závodů. Na jeden prodloužený víkend mi měla odjet rodina, a tak jsem se rozhodl toho využít k ukončení kaprařské sezóny. Během týdne jsem si připravil všechno potřebné, nakoupil jídlo a zalil nástrahy esencemi, tak aby mě nic nezdržovalo. Mohl jsem tedy ve čtvrtek ihned po práci vyrazit na poslední kaprařskou výpravu v roce 2020.
Cíl jsem měl jasný, byla jím má oblíbená pískovna, kterou velmi dobře znám. Při mém příjezdu byla naprosto prázdná a já si zde tedy mohl užívat naprostý klid a pohodu. Na nic jsem nečekal a ihned nahodil oba mé pruty na mé oblíbené lavice. Na první prut jsem nastražil Criticals Devill Krill a na druhý Gigantiku. Na každý prut jsem nakobroval 3 kilogramy boiliesu stejné příchutě. A začal jsem připravovat bivak a celé zázemí. Ačkoliv jsem ten večer usínal s velkým očekáváním a důvěrou v mé taktice, úspěch se nekonal. Ráno jsem tedy na nic nečekal a po probuzení slunečními paprsky ihned vstávám a jeden z prutů přezbrojuji na 14mm plavoucí boilies devill krill s atraktivním PVA. V poledne, kdy se mi vařil oběd se rozjel právě prut s plovkou. Nebyl to žádný kapří obr, ale zhruba sedmi kilogramový kapr mi vytvořil úsměv na mé zmrzlé tváři. Když už jsem vědě jak na ně, nezbývalo než převázat i druhý prut a rázem jsem si vytvořil krásný podzimní víkend plný záběrů. Po každém kaprovi jsem dokrmoval dvě hrsti koulí a záběrů přibývalo. V sobotu v podvečer jsem již neměl čím krmit a tak jsem na jeden prut nasadil původní montáž. Criticals Devill Krill ve 24mm letěl na úspěšné místo a já doufal, že větší a opatrní kapři k tomuto místu získali za poslední dny důvěru. A také že ano, zrovna když ulehám do mého spacáku roztočí se prut s 24mm boiliesem. Po souboji, kdy se kapr držel celou dobu u dna podebírám šupináče s velkým kormidlem a hned mi bylo jasné, proč zdolávání trvalo takovou dobu.
Při pouštění tohoto fešáka dostávám další záběr, tentokrát na prut s plovoucím boiliesem Devill Krill, který tam ležel již několik hodin. Znovu se jedná o těžkou rybu. V podběrákové síti skončil nádherný lysec. Byl jsem velmi šťastný, jelikož takhle úspěšný večer jsem si ani nepředstavoval. A usínal jsem hrdý a zároveň unavený.
Celou třešničkou na dortu byl šupináč, který mě probudil nad ránem slabým popípáváním mého příposlechu. Vzal jsem prut do ruky a rázem se z klidného kapříka stala pořádně naštvaný ďábel. Mým šokáčem vymetl snad všechny vázky v okolí, vše naštěstí vydrželo a já mohl podebrat krásně stavěného šupináče. Ten ukončil mojí krátkou, ale vydařenou sezónu, sbalil jsem všechny věci a vydal se domů za rodinou, ale po cestě jsem již střádal plány na další rok.
Všem poctivým lidem přeji jen to nejlepší, Petrův zdar.
Petr Pudil