Rakouské prosincové jezero - 28. 1. 2020

První týden v prosinci, jsme se s Jančou vydali na 4 - denní mrazivou výpravu. Byla to naše první výprava v téměř zimním období. Vůbec jsme tedy netušili, co od toho můžeme očekávat. Další výzvou bylo jezero, na kterém jsme nikdy nechytali. Jen jsme si ho obešli, když jsme byli poblíž a ptali se rybářů na informace. Všichni byli zajedno, a sice že jezero je na rybolov velmi obtížné a není výjimkou přes sezónu čekat i týden na jediný záběr. Takže nás čekalo mrazivé dobrodružství s nejasným průběhem.

01568-mala1-5-nahled.jpg

01568-mala2-6-nahled.jpg

Po příjezdu jsme se dozvěděli, že aktivita ryb je v posledních dnech nulová. Podle předpovědi měly přijít mrazivé noci, kdy teplota měla padat až k – 6°C. Vážně jsem uvažoval, zda nezvolíme jiné jezero, kde byla aktivita ryb údajně alespoň nějaká. Ale nakonec jsme zůstali tam, kde jsem si to původně přál a celý podzim plánoval. Po pečlivém poznávání hladiny jsem si vybral nejhlubší část jezera s myšlenkou, že zkusím chytat v maximálních hloubkách, které dosahovaly šesti metrů. Krmení a nástrahy jsem zvolil maximálně atraktivní. Některé nástrahy jsem speciálně 14 dní předem naložil do dipu a esencí. Návnady jsem zalíval Boostrem a ke každé montáži jsem přidával PVA punčochu, z které doslova tekly dobroty. 

Už po pěti hodinách se ukázalo, že by tato taktika mohla fungovat. Chytili jsme krásného kapříka odhadem kolem 6Kg. Za výpravu jsme udělali 6 záběrů a zdolat se nám povedlo 4 kapry. Dominoval jeden krasavec, který přesáhl 15 kilogramovou hranici. Jako nejlepší zbraň v těchto chladných dnech se ukázala řada Devill Krill, ze které jsem použil boilies, pelety, esenci, boostr, dip, method-mix.

Jak to má asi mnoho rybářů, i já balím pruty jako poslední a do poslední chvíle věřím v záběr. Balím věci a při každé možnosti pohledem přemlouvám pruty, aby se rozjely. A tady se to povedlo! Jak se říká „za minutu dvanáct“ se rozjíždí prut. Člun už byl na břehu umytý a vysušený a nezbývalo mi nic jiného, než se s tím popasovat ze břehu. S kaprem se přetahujeme asi 5 minut a pak najednou tah povolil! Pár peprnými slovy jsem to okomentoval a smutně vytáhl montáž z vody. Byl jsem opravdu naštvaný a zklamaný, jak dopadl můj poslední záběr letošní sezóny. Sotva však emoce vyprchaly, uvědomil jsem si, že přece i tyto situace a emoce jsou tím, co mě na rybařině a kaprařině baví.

Kdyby člověk vždy chytil 20kg kapra, všechny záběry proměnil v úspěch, každou hodinu měl záběr, vždy by vše vyšlo dle představ, tak by to přeci bylo emočně nezáživné a nudné. Já tedy přeji kaprovi, jenž mě porazil, ať se mu ve vodním království daří a příští rok se za ním určitě zastavím a třeba znovu změříme své síly.

01568-mala1-1-nahled.jpg

01568-mala2-2-nahled.jpg

01568-mala1-3-nahled.jpg

01568-mala2-4-nahled.jpg

Jan Jurek

Návrat na přehled zpráv od vody