Třetí den jsem se kvůli pracovní vytíženosti na lov nedostal, ale zajel jsem si nakrmit opět cca 2 kg Scopexu a 1 kg Devillu. Ono to není mnohdy vůbec na škodu, nechat místo odpočinout den, dva od vlasců a montáží. Z ryb opadne strach a jsou tak méně opatrnější. Mnohdy to bývá ta nejlepší zbraň na mazané kapry.
|
|
|
V dalším dnu jsem ale opět usedl ke kávě a nahozeným prutům zpět v popadaných stromech. V ten večer přicházela nad střední Čechy menší bouřka s jemným deštěm, který měl dle předpovědi pokračovat několik dní. Takovéto změny počasí mi vždy fungují na jedničku a tak jsem netrpělivě vyčkával první záběr, který přišel opět se setměním na vrchní prut s Devillem. Nikdy jsem Devillovi nedal prostor, ale momentálně mě velmi mile překvapil. Po trochu hektickém souboji, kdy mi ryba zajela dvakrát do větve pod vodou, se mi nakonec podařilo kapra podebrat. Krásně stavěného lysce s váhou 14,5 kg. Tím ale noc nekončila, ba naopak.
Druhý záběr na tentýž prut byl dlouhý, bojovný šupináč s váhou 15 kg. Neskutečný podvečer na řece, který stále nekončil a mě opět vystřelil vrchní prut s Devillem. Tentokrat se jednalo o kapra s váhou 13 kg. Perfektní sérka z které jsem byl nad míru spokojený.
To jsem ale netušil, co mě čeká těsně před odjedzdem do práce. Protentokrát se mi rozjel spodní prut v popadaných stromech. Když jsem k prutu doběhl, prut byl vyskočený z vidliček a držel ho pouze jistící gumicuk ( nebýt zajištěný jsem bez prutu ). Cívka navijáku drnčela a znělo to, jako kdyby se měl naviják rozletět, protože přes utáhlou brzdu na krev to na něj už bylo moc. Po chycení prutu si kapr bral stále metry vlasce a bylo cítit, jak mi jde vlasec přes nějakou překážku ve vodě. Kapra jsem dobrzdil a bez kompromisně vybagroval z vázky. Kapra jsem dostal do prostoru před sebe, kde měl prostor cca 15x15 m na poslední výpady, kterých ještě pár bylo, ale nemohl jsem ho pustit dál do větví. Nakonec vše dobře dopadlo a kapr se mi po 15 min brutálního fightu vzdává. Tohle byl tanec, který prověřil veškerý návazcový materiál. Ještě chvilku jsem seděl na strmém břehu a odpočíval. Když jsem kapra zvedal v podběráku z vody, věděl jsem že se jedná o rybu přes magickou hranici.
Ano, dlouhý starý veterán s váhou 20,5 kg ze středního toku řeky Labe. Byl jsem neskutečně štastný, že se mi ho podařilo vybagrovat. Po rychlém zdokumentování jsme se rozloučili a já mazal opět se zpožděním do práce, jak jinak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čekala mě 14 denní dovolená, kterou jsem si rozdělil týden na pískovnu a druhý týden jsem se viděl na dolní Labe. Už teď mohu říct, že se mi nadále dařilo, ale o tom až příště.
Všem slušným rybářům přeji mnoho takovýchto zážitků.
Tomáš "Tomka" Čermák