V půlce června to vypadalo u vody, jako by se roztrhl pytel s rybáři. Měl jsem naplánovanou 5 denní výpravu na oblíbenou přehradu. Po příjezdu, podotýkám v pondělí, kdy jsem předpokládal, že u vody bude nejmíň rybářů, se nedalo nikde ani zaparkovat, natož sednout. Nezbývalo nic jiného, než změnit plány a vyrazit jinam. Konečně jsem byl na místě a nakrmil větší prostor Chilli-Spice s Gigantikou. Jeden prut jsem nahodil přímo do krmáku a druhý lehce bokem.
|
|
|
Voda byla dost prohřátá, hladina jak olej, obloha jasná a teploty vysoké. Ať jsem dělal, co jsem dělal, za 4 dny ani jeden záběr. Ryby se shlukovaly na hladině ve velkých hejnech a šly do tření. Čtvrtý den se v podvečer zatáhlo, kolem šly bouřky. Věřil jsem, že to je ten správný čas, kdy by se mohla změnit i aktivita ryb. Ale nic. Pátý den - den odjezdu. Od rána bylo zataženo, mrholilo. Před obědem jsem dostal záběr od malého kapra, za který jsem byl šťastný. Ten mi dal impuls zůstat do večera. Navečer se ozvalo pípnutí, záběr to byl jak od cejna, který to nemůže rozjet. Po zvednutí prutu jsem byl na omylu, ryba se rozjela a já ji nemohl zastavit, začal neskutečný souboj a asi po půl hodině podebírám neuvěřitelného lysce s délkou 108 cm a váhou necelých 25 kg. Vzal si panáčka Gigantiky.
Na dlouhé hodiny trápení a přemýšlení jsem ihned zapomněl. Výprava se otočila o 180°, já odjížděl spokojený domů a plánoval další výpravu za dalšími zážitky.
Za Nikl team Zdeněk ,,Maci“ Macek